Motosraz
DOLIK-2016
KODEX MOTORKAŘE
* Převzato od starších a zkušenějších, kteří nás poučili o tom, co znamená být MOTORKÁŘ.
Pro naše vlastní poučení!
Všechny motorkáře kdysi spojovalo pouto – nepsaný kodex etiky a chování. Tento kodex byl více než slova, byl postaven na
činech. Nikdy nebyl sepsán jako nějaká bible pro motorkáře a vůbec, nač mít takovou objemnou knihu? Ale časy se mění a venku
se objevuje stále více nových jezdců. Valí se po silnicích - na sobě šortky, tenisky anebo taky džíny a vysoké boty. Až příště
zastavíš vedle nejdrsnějšího, nejtvrdšího motorkáře, klidně by to mohl být tvůj doktor nebo právník s rolexkami pod koženou
bundou. (Na tom všem není nic špatného v případě, že se ti nový naučí pravidla kodexu, tak jako staří veteráni).
V časech minulých být motorkářem znamenalo použít veškerou svou tvořivost a z kostitřasu, ze změti starých drátů vytvořit
jedinečný, úžasný stroj jen s pomocí své vůle a vynalézavosti a pak s pýchou, která jej stvořila, riskovat na něm život při jízdě po
asfaltu. Motorkáři nosívali kůži a pomádu na vlasech protože věděli, že četníci je budou kritizovat (až pronásledovat) jakmile je
zpozorují a proto museli nahánět hrůzu. Žili jako zvláštní druh bez nějakého svazu, bez nějaké skupiny, která by nás podporovala a
v mnoha případech bez rodiny (rodina nás vykopla). Museli jsme se protloukat sami, bojovat proti všem příkazům a zákazům
„normální“ společnosti, žít navzdory všemu. Přesto naše společenství přežilo a dobře se začalo rozvíjet díky Kodexu a nikdy jsme
si do toho nenechali mluvit od jiných. Jak kdysi Jag, jeden starý tulák s motorkou, řekl: Je úkolem každého tuláka učit ty mladé.
Jak by jinak poznali rozdíl mezi motocyklistou a motorkářem…
Majíce na paměti výše uvedené Vám přinášíme úvod k základům Kodexu. Bratři a sestry, věnujte tomuto pozornost, neboť
blahoslavený je náš Kodex, naplněn ctí a věrností, které ztratily se spolu s časy rytířskými.
kodex motorkáře - přikázání
• Nenech si nic namluvit. Buď laskavý k ženám, dětem a zvířatům, ale nenechej ze sebe dělat pitomce. Toto je
nezbytná součást toho, že jsi motorkář. Je to spojeno se ctí a úctou. Každý umí být neomalený, výbušný hulvát.
Buď v klidu, stůj zpříma a ať tvá slova jsou podpořena tvými činy.
• Nikdy nelži, nepodváděj a nekraď. Jinými slovy, vždy říkej pravdu. Zlí chlapi s pomádou jsou motorkáři jen ve
filmech, ale každý skutečný motorkář ví, že je vázán svými slovy. Tvé slovo je to jediné na světě, co je skutečně
jen tvoje. Važ svá slova a buď ušlechtilý, neboť jen tak zůstaneš pravým rytířem silnic.
• Pokud spatříš zlo, naprav jej sám. Pokud něco zamýšlíš (máš něco za lubem a je z toho chyba), vyřeš sám
problémy z toho plynoucí tak, abys nikdy necítil potřebu někoho prásknout. Práskači jsou ty nejvíce mrzké formy
života na zemi srovnatelné se zloději motorek.
• Nefňukej. Absolutně nikdo nemá rád a nerespektuje lidi, kteří fňukají. Taky se to dá říci tak, že bys neměl
očerňovat (pomlouvat) druhé. Anebo se taky dá říct – neřeš malichernosti. Většina nepříjemných věcí v životě se
vyřeší sama, ať už fňukáš nebo ne. Tak sakra, hlavu vzhůru. Ty jsi motorkář a ne nějaká sračka.
• Nikdy neříkej, že by sis přál zemřít a nikdy se nevzdávej. Ať už je to ve rvačce, v debatě nebo při obchodu a ať je
situace jakkoliv špatná, motorkář se nikdy se nevzdává. A proto je taky v dnešní době vidět spoustu motorkářů se
šrámy, neboť nevědí jak se vzdát některých podstatných součástí svého já a jak měnit své chování. Ve světě
motorkářů, kteří jsou drsnými individualisty, přežijí jen ti silní.
• Pomáhej ostatním. Když bratr nebo sestra stojí se svým porouchaným strojem na silnici, zastav se a nabídni
pomoc. I pouhá morální podpora, pokud to je všechno, co můžeš nabídnout, je lepší než nevšímavě projet dál.
Pamatuj si, že život je o cestě, jízdě, ne o cíli. A když už jsi v cíli, nepomáhej jenom dalším motorkářům, ale ukaž
světu, že jsme lepší než jaká o nás obecně panuje představa. Slušnost, zdvořilost nestojí nic, ale s ní získáváš
všechno.
• Drž se svých plánů. Když řekneš, že něco uděláš, tak to udělej, když řekneš, že někde budeš, tak dodrž své slovo.
Tomuto se říká zachovat si svou čest a také to souvisí se schopností mít a udržet si svůj názor. Je to stejné jak se
zpívá v jedné písničce. Musíš za něčím jít, pro něco žít, bys ustál života vír.
• Život není jen nácvik na něco. Není to jen zkouška na premiéru. TOHLE JE ŽIVOT. Tak vyjeď ven a užívej ho
plnými doušky. Nemáš co ztratit, motorkáři nečekají, až nějaká párty přijde k nim. Možná si vyjedeš už jen
jednou. Zítra už můžeš skončit pod koly náruživého kuřáka, který jen na pár chvil zavřel oči za volantem svého
náklaďáku…Život je přítomnost, tak ať každý její okamžik stojí za to. Život není jen zkouška na něco, co teprve
přijde…
• Tak a teď si to zopakujeme. Jsi motorkář, moderní rytíř silnic. Chraň slabé, drž hlavu vzhůru a buď hrdý na to,
kdo jsi. Co řekneš, nechť platí. Drž se svých plánů. Nenechej si od nikoho mluvit do svých záležitostí. Život není
jen zkouška. Tak a teď jdi na to, rozjeď se. A když budeš pochybovat, sedni na motorku a jeď. To je to co my
děláme – jezdíme. A pokud chceš jezdit v havajské košili a sandálech – tak do toho. Ale když už chceš vypadat
jako pitomec, tak se tak alespoň nechovej.
• Tato přikázání jsou vysvětlena jen v hrubých rysech. Je tady toho mnohem víc na to, aby se člověk stal
motorkářem. Nestačí si jen koupit motorku. Když si jen koupíte motorku, je z Vás motocyklista. Ale být
motorkářem, to je způsob života – jsme pyšní na svůj život, který žijeme se spalující vášní pro jízdu a život.
Tak jeď ….
Teď víš, kdo jsi ……
Pravydla pro jízdu v houfu..........................
1. Přijeďte připravení. Přijeďte včas, všichni by měli mít natankovanou plnou nádrž.
2. Společně probem trasu a jízdu. Dohodneme se na trase, zastávkách na odpočinek a na
tankování a na signálech . Určíme, kdo pojede první a kdo poslední.
3. Udržujte formaci. Střídavá jízdní formace (tzv. jízda "cik-cak" ) umožňuje udržování
bezpečných mezer mezi motocykly, takže každý řidič má dostatek času a prostoru k
manévrování a reakci na případné nebezpečí.
Čelní jezdec jede v levé třetině jízdního
pruhu, následující jezdec je nejméně v
sekundovém odstupu za ním v pravé třetině
jízdního pruhu. Zbytek skupiny udržuje
stejnou formaci.
Prodloužená formace v jedné řadě za sebou
je vhodná v zatáčkovitém terénu, při špatné
viditelnosti nebo na špatném povrchu, při
nájezdu nebo sjezdu z dálnice nebo v
dalších situacích, kdy je třeba mít k
dispozici více prostoru a času k
manévrování.
4. Vyhněte se formaci vedle sebe, znamená to omezení prostoru k manévrování. Pokud byste
náhle potřebovali udělat kličku a vyhnout se tak nebezpečí, neměli byste na to místo. Určitě
nechcete, abyste do sebe narazili řidítky!
5. Pravidelně kontrolujte jezdce za vámi ve zpětném zrcátku.
Pokud vidíte, že se jim vzdalujete, zpomalte a nechte ho dojet. Pokud toto budou
dodržovat všichni jezdci ve skupině, bude celá skupina udržovat plynulou rychlost,
aniž by se někteří členové museli honit aby udrželi tempo.
6. Pokud se oddělíte od skupiny, nepanikařte. Ve skupině byste měli mít předem naplánovaný
postup, kde se dát znovu dohromady. Neporušujte předpisy ani nepřepínejte své možnosti,
abyste skupinu dojeli. Dodržujte předem domluvenou největší rychlost v obci.
Pokud účastník vyjížďky chce opustit skupinu, zastaví při krajnici a jasným pokynem ruky
dá